11. srpna 1938 povolilo město Kamenice po stavební kolaudaci užívání nově vybudované synagogy. Byla to prý poslední dokončená synagoga na našem území před vznikem Protektorátu Čechy Morava. Po příchodu Němců sloužila podle pamětníků jako vývařovna Wehrmachtu. Budova předchozí synagogy již nestojí.
V roce 1949 budovu koupila Českobratrská církev evangelická v Kamenici nad Lipou od Federace židovských obcí za 55 000 korun, aby ji mohla používat jako svou modlitebnu. V době přestupového hnutí se v Kamenici a v okolí hlásilo k Českobratrské církvi evangelické kolem tisíce lidí. Od roku 1942 zde byl filiální sbor. Přesto se evangelíci koupí zadlužili a modlitebnu léta spláceli. Slavnostní otevření a posvěcení proběhlo 25. září 1949. Sen o samostatném farním sboru se nevyplnil, lidí ubývalo a v roce 1956 se filiální sbor stal kazatelskou stanicí Jindřichova Hradce. Dvakrát se budova opravovala, v 70. a 90. letech. Sbor nechal do okna vsadit Davidovu hvězdu, která tam v období nacismu a komunismu nebyla.
V průběhu covidové pandemie duchovní život kazatelské stanice v podstatě skončil. 10. ledna 2021 proběhla společná schůze staršovstva z Jindřichova Hradce a zbývajících členů. Hovořilo se o budoucnosti, co dál s budovou. Zazněla informace od bratra faráře Daniele Matějky, který v té době ze sousedního sboru v Moravči Kamenici spravoval, že město Kamenice nemá o budovu zájem, protože buduje městský kulturní dům. Informaci poskytl místostarosta města. Staršovstvo po domluvě s místními rozhodlo, že budovu nabídne k prodeji. 13. června 2022 jsme budovu nabídli ke koupi Federaci židovských obcí. 19. července přijela paní Květa Svobodová s kolegou. Hledali staré svitky, ale na půdě nic nebylo. V listopadu jsme se otázali, má-li tedy FŽO o koupi zájem, protože do té doby na nabídku nereagovala. Obdrželi jsme odpověď, že čekali na cenovou nabídku. V případě realizace koupě zvažovali do budovy umístit drobnou expozici věnovanou osudu místních židů a jako hlavní expozici výstavu Translokačních plánů na rukopisných plánech českých měst a obcí.
V březnu 2023 jsme si nechali zhotovit odhad ceny nemovitosti. Protože nám finanční úřad vyměřil daň z peněz uchovaných na účtu na odluku církve od státu, rozhodlo se v květnu 2023 staršovstvo budovu neprodávat, protože nemá smysl mít peníze na účtu bez konkrétního záměru. Sdělili jsme to FŽO a jednání o prodeji ustala.
V září 2023 rozhodlo staršovstvo, že by bývalá modlitebna mohla být přestavěna na rodinný dům. Tak jak je to běžné u nás i v zahraničí, by stavba, která nemá další využití k bohoslužebným účelům, mohla alespoň sloužit k bydlení živým lidem. Byl vypracován projekt, který zachovává vnější vzhled ze třech stran do ulice, pouze směrem do zahrady, kam není z ulice vidět, se více otevírá světlu. V květnu 2024 byl projekt schválen památkáři i stavebním úřadem. Staršovstvo rozhodlo o budoucím umístění informační cedule o historii budovy.
Na začátku června 2024 nás kontaktoval spolek Tikkun, který opravuje synagogu a rabínský dům v Pacově. Sdělil svůj zájem o budovu a také, že podal bez našeho vědomí na ministerstvo kultury návrh na zápis modlitebny jako kulturní památky. Proběhla online schůzka i osobní schůzka.
O archeologický průzkum budovy projevila zájem skupina lidí kolem Liberální synagogy v Nottinghamu, která vlastní původní svitek tóry, jeden ze tří, zcizených nacisty z Kamenice a město i bývalou synagogu navštívili. Doslechli se, že v čelní stěně by mohla být zazděna schránka s obsahem ukrytým buďto při otevření budovy nebo před nacisty. Michal Kitta o záměru informoval FŽO. Proti záměru, aby stěnu otevřela firma Archea z Brna se ohradilo Židovské muzeum z Prahy. Nakonec za přítomnosti veřejnosti, památkářů, médií a zástupců Židovského muzea byla 14. června 2024 fasáda probourána, ale vnitřní prostor byl zcela prázdný.
Spolek Tikkun navrhl, že o prázdninách se budou zabývat projektem na další využití budovy. Mezitím jsme zřídili vodovodní a kanalizační přípojku. 16. září 2024 nám spolek nabídl jeden milión korun, staršovstvo odmítlo. Protože probíhá odluka církve od státu a od roku 2030 zcela ustanou státní dotace na platy kazatelů (každý rok klesají o 5%), nemůžeme prodat budovu za nižší cenu než obvyklou. Prodej schvaluje sborové shromáždění i seniorátní výbor. Staršovstvo odpovědělo, že nabízí modlitebnu k prodeji za 2 500 000 Kč. Tržní cena podle znaleckého posudku je 2 093 000 Kč, kanalizační a vodovodní přípojka stála 269 411 Kč a projekt na přestavbu má hodnotu 50 000 Kč. Sbor také bude platit daň z převodu. V prosinci 2024 jsme požádali spolek, aby nám učinil cenovou nabídku do 1. června 2025. Pokud se nedomluvíme, sdělili jsme, že budovu nabídneme prostřednictvím realitní kanceláře. Spolek Tikkun navštívil 9. dubna 2025 modlitebnu v přítomnosti svého stavebního znalce. Jím vyhotovený posudek ocenil budovu na 1 736 000 Kč. V květnu 2025 se uskutečnila osobní schůzka bratří Franklových ze spolku Tikkun a staršovstva v Jindřichově Hradci. Franklovi hovořili o plánovaném fundraisingu. Kdybychom se dohodli na ceně a prodeji, bylo by možné stanovit lhůtu 1 rok na obstarání peněz. Staršovstvo druhý den na své poradě nabídlo budovu k prodeji za 2 700 000 Kč. Navýšení odůvodnilo tím, že po odečtení daně ve výši 21% pro právnické osoby a nákladů na kanalizační a vodovodní přípojku 267 314 Kč (po úpravě daňové sazby) sbor získá prodejem 1 865 686 Kč, tj. méně než odhadní tržní cenu. Staršovstvo žádalo od Tikkunu, aby smlouva o smlouvě budoucí byla podepsána do 1. září 2025. Souhlasíme se lhůtou 1 rok na uskutečnění prodeje. 15. srpna nově zaregistrovaný spolek Kamenická synagoga z. s. odmítl cenu 2 700 000 Kč jako nepřiměřenou a obtížně sehnatelnou od dárců. Nabídl odkoupení budovy za 2 000 000 Kč s tím, že jsou ochotni jednat o přiměřeném navýšení ceny, pokud by bylo možné splácet delší dobu. 2. září sbor odpověděl, že svou nabídku nemění.
7. listopadu 2025 sbor uzavřel smlouvu s realitní kanceláří jejímž prostřednictvím nabízí modlitebnu k prodeji za cenu, která začínala na 2 800 000 Kč.
3. prosince 2025 proběhla schůzka zástupců staršovstva se starostou a místostarostou Kamenice nad Lipou, pány Tesařem a Paříkem. Představitelé města konstatovali, že Kamenice nemá prostředky ani zájem budovu koupit.
Od té doby je evangelická církev v Jindřichově Hradci pod mediálním tlakem. Píše se o nás v novinách, byla natočena reportáž televizí i rozhlasem. Víme, že novináři jsou pobízeni, aby o nás psali. Ti objektivnější se informují, i v ústředí církve, jak to je. Ostatní pohoršeně píší o tom, jak je to špatné, že se bývalá synagoga prodává jako vhodná k přestavbě na rodinný dům. Nikoho nemrzí, že se ztrácí křesťanská víra. Přitom se zamlčuje, že budova je 77 let ve vlastnictví církve, která o ni vlastním nákladem bez přispění státu pečovala, v podstatě ji uchovala do dnešních dnů. Neuvádí se, že sbor absolvoval dlouhá a složitá jednání, učinil dotaz nejprve u města, pak nabídku FŽO, pak jednal s Tikkunem a s Kamenická synagoga z. s. Staršovstvo je kolektivní orgán, stejně jako sborové shromáždění. Není snadné dospět okamžitě ke konsenzu, jak s objektem naložit, jak jej zhodnotit a ocenit.
To samé se projevilo i v jednání s panem radním pro kulturu Kraje Vysočina Milošem Hrůzou, který nabídl, že kraj koupí budovu za 2 500 000. Ale k oficiálním krokům nedošlo.
V Evropě i u nás jsou stovky bývalých sakrálních objektů, které jsou přestavěny na bydlení.
Pokud je náš odhad ceny budovy nadhodnocený, časem se to ukáže. Prodej prostřednictvím realitní kanceláře je dostatečně transparentní pro členy sboru i pro vedení církve, které prodej musí schválit, a kterým se staršovstvo musí zodpovídat.
Evangelická církev v Jindřichově Hradci není schopna modlitebnu provozovat jako muzeum. Členové sboru se již léta angažují ve spolku Zikaron, který připomíná památku jindřichohradeckých židovských spoluobčanů, instaluje Kameny zmizelých, vybudoval a pečuje o Památník obětem Šoa na Zákosteleckém náměstí.
Michal Kitta, 16. května 2026.