Z fotogalerie
Přihlášení
RSS kanál
Pavlína píše o sborovém výletě
Stalo se zvykem, že sborový výlet se koná 28.9., na státní svátek. Letos se do toho však připletl Sjezd (nejen) evangelické mládeže, a tak se museli farníci spokojit s termínem 14.10. Kdo jel, nelitoval.
Ráno se odjíždělo z parkoviště vedle (teď už bývalého) MC Klíček. David Balcar rozeslal e-maily do všech světových stran, že odjezd je už v osm. Přesto se ve tři čtvrtě stále nikdo neobjevoval. Stál tam akorát autobus, pan řidič a dvě rodiny. Je mi stále záhadou, že jsme vlastně stihli odjet včas, ale povedlo se.
Cestu jsme si krátili povídáním, hraním karet a také rozhlížením se po okolní krajině. Stále více jsme se zanořovali do hloubi jihočeského kraje a naskytly se nám ty nejúžasnější pohledy. Obzvláště když jsme se dostali do okolí Kleti a dále do vojenského prostoru Boletice. Honza Blažek neodolal pokušení zmocnit se autobusového mikrofonu a podělit se s námi o zajímavosti tohoto regionu. Z okénka nám ukazoval břízami již zarostlé holiny po hraných tankových bitvách, střelnice, vlaková překladiště. Zní to zvláštně, ale v této oblasti je nádherně zachovalá příroda – lidé odsud byli několikrát za sebou vystěhováni a okrsek byl po druhé světové válce opravdu „pouze“ výcvikovým prostorem.
První zastávka byla u boletického kostela. Ač je poměrně maličký a tak trochu se ztrácí mezi okolními lesy, má přesto jedno veliké prvenství: je to pravděpodobně nejstarší dochovaná církevní stavba jižních Čech. Teď je samozřejmě rekonstruován – nová červená střecha je pouhým začátkem. K prohlédnutí byl kůr, sakristie s krásnými klenbami, jakási půda a také věž. Troufli jsme si však jen do prvního patra. Prohnilá stará prkna totiž výstup výš znemožnila. Připadali jsme si jako objevitelé nového světa. Obzvlášť děti – těch jelo letos požehnaně – šmejdily všude možně a nenechaly bez povšimnutí jediný kout.
Jen co jsme se dost vynadívali, popojeli jsme do jiného, mladšího kostela v Polné na Šumavě. Jelikož byla neděle, připravil si David kázání. O chrámovou hudbu se postaraly kytary a náš zpěv převážně svítákových písniček.
A to už bylo akorát dvanáct hodin, čas oběda. Aby se nám lépe jedlo, přejeli jsme zpátky k boletickému kostelíku, vynesli z něho skládací lavice a udělali si piknik na čerstvém vzduchu. Sluníčko svítilo, ptáčci zpívali, na obloze ani mráček, vzhledem k ročnímu období teplo. David to zase jednou nahoře zařídil, šeptali jsme si s úsměvem.
Po vydatném obědě z vlastních zásob jsme se opět usadili v autobuse a
přejeli k Lipnu. Čekala nás „Stezka korunami stromů“, největší atrakce dne. Je postavena bezbariérově, jedná se o velmi volný výstup do čtyřiceti metrové výšky. Cesta opisuje zprvu velký okruh, který postupně přejde do spirály, která nás dovede na vrcholek. Při stoupání je několik odboček, kde si můžete zkusit přelézt nad pomyslnou dírou jen po žebříku či provazu, poučit se, a nebo jen tak postát a sledovat okolí. Líbilo se to nejen dětem a užila se u toho spousta zábavy. Takže je to ideální cíl výletu pro rodiny s dětmi. Stezka je vlastně „rozhledna trochu jinak“. I ti, co mají normálně závratě, dokázali bez problémů vystoupat až nahoru a kochat se barevnou podzimní přírodou. S dalekohledem i bez něho. Cestou dolů jsme využili krytý tobogán. To byl sešup!
Rozhledna stojí samozřejmě na kopci, a tak i my se prvně museli
z dolního parkoviště dostat. Jedna možnost byla jet lanovkou, kterou v zimě využívají lyžaři, nebo jít pěšky, což ve výsledku trvalo stejně dlouho. Nejlepší bylo zkombinovat obojí – nahoru vyjet a dolů sejít.
Toto však nebyla jediná varianta konce výletu – kdo z jakéhokoli důvodu nechtěl na tuhle stezku, měl možnost udělat si pěší túru až do Vyššího Brodu, kde bychom se všichni zase sešli a společně se vydali na cestu domů. Trošku to nevyšlo s plánováním délky pěší trasy, ve skutečnosti byla delší než na mapě. Nic se však nestalo, větší skupina „Stezka“ jednoduše počkala ve vyšebrodské cukrárně a osladila si život. Byla to taková třešnička na dortu. Domů jsme se s mírným zpožděním vrátili v půl osmé. Obohaceni o spoustu nových zážitků.
Fotografie si můžete prohlédnout zde