Sbor Českobratrské církve evangelické v Jindřichově Hradci

Poprvé také v našem kostele se 1.6.2012 uskutečnila Noc kostelů. Předcházelo jí mnoho příprav programových a propagačních. Ale vůbec jsme netušili, jaký bude mít akce ohlas. Nakonec tu byl celý večer pořádný šrumec. Návštěvníci i přes občasný déšt náš kostel s pomocí plánku našli. Někteří se zúčastnili připravených programů (vždy v celou), jiní přišli cíleně na prohlídku kostela, ve kterém možná nikdy nebyli (vždy v půl), a mezi tím se postávalo před kostelem či posedávalo ve sborové místnosti, kde bylo připraveno občerstvení.

Program zahájil Sborchestřík - dětské hudební těleso sestávající z více než 15 ti malých muzikantů rozmanitých nástrojů pod vedením Jana Meisla. Pak vystoupili sólisté. Sborchestřík nepochybně přilákal mnohé příbuzné a známé, a tak byl kostel zcela plný.  V 19 hodin pokračoval program povídáním o příběhu Milosrdného Samařana, jehož mozaika zdobí čelo našeho kostela, ve 20 hodin byla půlhodinka zpívání spirituálů a dalších moderních písní ze zpěvníku Svítá, ve 21 hodin Blanka Nová vyprávěla a promítala z historie evangelického sboru, ve 22 hodin se promítal film Muž, který sázel stromy. 

Ve 23 hodin se kostel opět téměř celý zaplnil při koncertu pěveckého sboru Jakoubek, jeho někteří členové svým zpěvem podpořili i poslední část - Modlitbu Taizé - ztišení po půlnoci.

A když jsem před půl druhou kostel zavíral, uvědomil jsem si, jak se v průběhu večera proměňovala skladba účastníků. Rodiny s dětmi střídala nejstarší a střední generace. Z té do konce vydrželi jen jednotlivci, zato je doplnila mládež - jednotlivci i dvojice. Však je náš kostel pro všechny generace, jen snad že v neděli se tu scházíme všichni najednou.

Máme radost, že hradečáci se dali do pohybu a chodili tento páteční večer mezi kostely. A možná nejsou předsudky pro překročení prahu kostela takové, jak bychom si mysleli. A tak můžeme dál přemýšlet, jak otevírat (nejen) náš kostel.

A nezapomeňte si prohlédnout FOTKY