Víkend bez rodičů v Kaplici
Blanka Nová píše: Musím říci, tedy spíše napsat, že náš víkendový čas v jarní Kaplici byl zcela a do vrchu naplněn a využit. Víkend, který jsme strávili nepřetržitou hrou, povídáním a výletem nadchnul jak děti, tak nás dospělé.
Již páteční cesta vlakem byla pro děti zážitkem a ubytování na kaplické evangelické faře, zvané Archa je zcela nadchlo. Jak prohlásilo jedno dítko: „…už jsme ubytovaní na hotelu“. To děti však ještě netušily, co je čeká v následujících hodinách, když se z „hotelu“ vypraví ven.
Po vydatné večeři jsme odešli za úplné tmy na blízký kopec Blančák, kde jsme vysvobozovali bezhlavého rytíře. Všechny děti se svého úkolu zhostily výborně, a proto následovala zasloužená odměna v podobě svítících duchů a ohňostrojových tyčinek. Po návratu z noční hry usnulo všech „sedm statečných“ během chvíle a následně se vzbudilo do krásného jarního dne.
V sobotu jsme se vypravili podél řeky Malše na zříceninu hrádku Pořešín. Počasí bylo překrásné, cesta dobrodružná a plná her a zřízenina Pořešína okouzlující. Po té co jsme dosáhli kýženého cíle – zříceniny, nás čekalo ještě skoro 6 km zpět. Díky hrám, bonbonům a dobré náladě, ji všichni zvládli v neskutečné pohodě. V Kaplici pak všichni dostali zmrzlinu a protože byly (děti) stále plné energie, tak ještě řádily na trampolíně. Po té, co jsme naznali (my dospělí), že už by mohly býti řádně unaveni, jsme se vrátili do Archy, navečeřeli jsme se a díky Vojtíkovi, i výtvarně tvořili. Po strašidelném vyprávění před spaním, opět, jak neskutečné, všechny děti vzorně usnuly.
Slunečná neděle nás všechny brzo vytáhla z postele, takže jsme nemuseli mít strach, že bychom zaspali bohoslužby. Byl to pravdu zážitek, jít na bohoslužby za minutu devět a sejít pouze jedno schodiště. Děti si to moc pochvalovaly. Bratr farář D. Freitinger měl připravený program na učivo z nedělní školy a to na téma deset malomocných. Shodou okolností tento program měly naše děti v nedělní škole o týden dříve, což ale vůbec nevadilo, děti krásně s bratrem farářem spolupracovaly, kreslily, a také četly z Bible, přednášely modlitbu a zpívaly. Bohoslužby jsme si opravdu všichni moc užili.
Po milém dopoledni už nás čekal bohužel jen odjezd, balení, úklid a návrat domů. S Kaplicí jsme se rozloučili a cesta vlakem do Hradce nám rychle uběhla. Na nádraží už čekali maminky a tatínkové, a i když se původně nikomu nechtělo domů, tak se všichni rozběhli ke svým rodičům a spustili stavidla své výmluvnosti.
Děti byly neskutečně hodné, vzorné, šikovné a správné a za to jim chceme, my dospělí, moc poděkovat.
Myslím, že jsme si krásné jarní dny užili všichni. Děkujeme Pane za ten čas.
Blanka, Hanka, Honza a Lucka, Vojta, Julča, Olča, Karolínka, Míša, Mirka, Anička.