Sbor Českobratrské církve evangelické v Jindřichově Hradci

Po zhruba tříleté pauze vyrazili jsme opět na autobusový sborový výlet. Scházeli jsme se před osmou v dešti, takřka celý den pršelo a rozcházeli jsme se před půl šestou domů opět v mírném deštíku. Možná to bude znít jako klišé, ale i přesto se výlet vydařil.

Kolem deváté hodiny dopolední nás před kostelem v Heidenreichsteinu čekal br. Klaus Sartor z místního sboru, mj. laický kazatel. Prohlédli jsme si kostel postavený podle stejných plánů jako ten náš jindřichohradecký, jen zrcadlově obrácený a o dva roky mladší. Obdivovali jsme jeho vnitřní úpravu i fakt, že je ve velmi dobrém stavu.

Pokračovali jsme do Waidhofenu an der Thaya, nejprve k voliéře Ibisů skalních, toho druhu největší v Evropě, kde jsme mohli zmoklé ptáky vidět zcela zblízka, dokonce si je i pohladit. Pak jsme jeli do místního evangelického kostela postaveného v roce 2004 dle návrhu řeckého ortodoxního architekta a zdálo se nám, že se tahle novostavba povedla. Povedla se také káva, štrůdly a zákusky, kterými nás místní pohostili. (Zůstáváme jim vděčni.) A pak ještě krátká procházka po městě, návštěva katolického dómu a do autobusu.

Odpoledne jsme se v Gmündu rozdělili. Jedna část se vydala v pláštěnkách a pod deštníky vřesovištěm, druhá pak navštívila místní solný akvapark. A po čtvrté hodině jsme společně jeli zpět domů a mluvili v autobuse o tom, že bychom byli rádi, kdyby evangelíci z Heidenreichsteinu a Waidhofenu přijali naše pozvání a přijeli k nám, a taky jsme už docela konkrétně mluvili o tom, kam bychom jeli na příští výlet.

Fotografie z výletu jsou zde