O kurzu laických kazatelů píše Jiří Pavlíček
Rád bych napsal pár řádek o jednom z mnoha setkání kursu laických kazatelů, který probíhá zhruba jednou za měsíc v prostorách naší sborové místnosti. Na začátku se podařilo nalézt poměrně stravitelný termín v nedělních podvečerech, což je možná i důvod nečekaně hojné účasti, já se však soustředím pouze na ten 22.11. 2009. Byl jsem totiž Davidem ve slabé chvilce umluven na úvodní pobožnost, čehož jsem pak samozřejmě až do osudného dne hořce litoval. Hostem a přednášejícím neměl být totiž nikdo jiný, než Honza Keřkovský o němž jsem měl zaručené zprávy jaká je to „děsná bedna“. Byla, ale jinak než jsem myslel. Text pro svou úvahu si bohužel nešťastník nevybírá sám, ale je mu přidělen a to podle příslušné perikopy. Na mě si dosedlo podobenství o posledním soudu z Matoušova evangelia 25, 31-46. Opravdu odstrašující základ pro kázání. Naštěstí mne David vybavil odbornou literaturou a tak jsem nakonec přeci jen něco spáchal. Při samotné pobožnosti mě ale nervozita natolik ovládala, že jsem dočista zapomněl na modlitbu, místo které jsem jen na konci zablekotal „víc toho nemám...“. Prostě trapas. Naštěstí mi pohotově na pomoc přispěchal náš milý kurátor Jarda Hojný a výzvou ke zpěvu písně odvedl chytře pozornost ke Svítákům. Samotná přednáška byla tuze výživná. Měla nadpis: Jak do textu (dobové pozadí, souvislosti atd.) a z textu (zpřítomnění, co chce říci text nám). Celou dobu jsem Honzu obdivoval, jak dokáže o tak složitých věcech hovořit jednoduše a navíc prakticky z hlavy, protože na připraveném šmíráku měl napsáno maximálně deset řádek. Svým neformálním přístupem dokázal odbourat jakýkoli ostych. To mělo blahodárný vliv především na následnou diskusi, kde se nikdo nebát vyjádřit jakkoli kontroverzní názor. Zvláště se rozpovídaly naše učitelky nedělní školy Blanka, Milena a Hanka, skrze jejichž dotazy, připomínky, poznámky, interpelace a vůbec bleskové reakce, nebylo možné se k přednášejícímu prakticky ani přiblížit. Dále se ukázalo jako skvělá věc, že jsme měli od Honzy dopředu připravená zadání na text z Mk 2, 1-12 jako například: Co vás při čtení nejdříve napadne? Dále hlavní motivy a myšlenky, charakteristika postav, jaký je dnes pohled na tento oddíl atd. Měli jsme tak možnost celou věc dopředu promyslet a formulovat, což mnoha účastníkům včetně mne prudce vyhovuje. Takže celkový dojem na výbornou! Další schůzka se bude konat až v lednu a to 17. 1. 2010 od 18.00 hod. tamtéž. Přijměte prosím tímto mé pozvání, setkání s církevním historikem Peterem Morée budou určitě stát za to. Nyní opět vyrovnaný a trapasy zocelený Jiří Pavlíček